vtipalkov

červenec 2005

Na jednym s bezďakem


Včera bylo cely den horko jak na Enhačku přy odpichu. Jak sem jel ze šichty, vystupil sem u Elektry, že se flaknu po centru, bo už sem tam dluho něbyl a stavim se potem na jedno dvě do jakesyk zahradki.

Nedělni fotomaraton


V nedělu sem se sprchnul, nalel sem na sebe puldecy oldspajsu tajak ten pajtaš v reklamě a chvilu před dvanastu sem vyrazyl směrem k byvalemu kinu Maj. Byl sem čimdal vic nervozni, bo sem sy v duchu přectavoval, co mi Zdenka povi o tym Chorvacku, co a s kim tam zažila atakdal. Než sem zespodku zazvonil, musel sem se třyrazy zhluboka nadechnuť a vydechnuť. Děcko, co jelo kolem na kolobce, se mě zoptalo, esli mi neni zle, že sem taki rudy a že mi zavola sanytku. Gizd jakisyk.

Rychly utěk z akce Beskidy


Rano, jak sem se zbudil, cosyk se mi něpozdavalo. Pala mě bolela, jak bych sebu chrapnul ze schodu. Chtěl sem stanuť, ale němoh sem se hibať. Spoměl sem sy, že sem sebu fakt jebnul z tych schodu. Divne bylo, že než sem robil ten kaskaderski kusek, bylo už skoro vidno, ale včil byla tma jak v dupě. Tuž přece sem něprochrněl cely den, no ni?

Jak bylo v tych Beskidach


Dufam, že všecko vyličim tajak se to na tych horach stalo, bo paru chvilek mam takich jakichsy rozmazanych a cosyk sy něpamatuju vubec.

S Janu a Hanu sem dojel celkem fajně, akurat sme chvilu bludili za vesnicu, bo sem dal naivně na jejich slova, že ta odbočka je ta prava. Naposled, jak sem jel k Emilovi na chajdu, to už je paru roku, tuž to včil byl běh slepeho jednonoheho oryjentačniho běžca. Ta odbočka, co navrhovaly segry, končila v jakimsyk malinovym křaku, tuž sem v duchu zaklel, bo sem musel cufat skoro sto metru. Na dalši odbočce sem se tež ja vul dal nachitať, bo vypadala slibně, ale tež guvno! Končila u jakesyk hogofogo vily, na braně mramorovi lvi a za nima beztak kulometne hnizdo pro nězvane navštěvniki.

Něčekany lastminyt


Minuly tyden byly dva svatki. Všimnul sem sy teho na posledni chvilu až se v robotě partyja začla dohadovať, kdo sy veme dovolenu. Naraz každy začnul vytahovať haranty, stolete babki, zaplacene dovolene, naraz každy slavil Cyryla aji Metoděja, o Husovi ani němluvim. Tuž mi to bylo vcelku jedno, ale tež sem se zapojil, aby mě něpomluvili, že sem jakisyk divny. Nakoněc mě to začlo aji baviť a vyhadal sem sy volno ve štvrtek aji patek. Pozdějši mi zecvaklo, že vlasně němam kaj jet a Zdena stejnak budě kajsyk v dupě. Tuž ale hlavně, že sem vyhral, no ni?

Zdenka od pondělka balila, tuž sem ji pomahal. Spiš sem ju ale sral otazkami, čemu sy bere toto a ni tamto a podobne. Temu mě asy tak brzo vyhodila. Tuž sem zašel na jedno, bo zas bylo horko jak na Enhačku.

Potkal sem tam Vencu s Emilem, tuž sem sy přy pivku postěžoval, že mam paru dni volna, babu v řyti a nevim co s tym. Pivo dalo pivo a Emil mi navrhnul, ať jedu s nim zytra na chalupu, že s nim jedě partyja. Tuž a čemu ni?

Nedělni sluněni na zahradě


Než napišu, jak sem se měl v tych Beskidach, musym eště popsať tu minulu nedělu.

Zrana sem zadufal, že na zahradu zapomenu, ale po štyrech vyhružnych ezemeskach od segry a něpřyjatym hovoru od mamy sem dostal strach. Po te sobotni nocy sem byl vlačny jak čerstva huska, tuž co bych pro rodinu nězrobil, no ni? Narval sem do feldy jakesyk bebechi, kere už dluho potřebuju odvezť a jel sem.

Třa vydechnuť


Na posledni chvilu sem zehnal u kamoša lastminyt na jeho chajdu v Beskidach. Přyšti tyden o tym cosyk škrabnu, esli mě tam nězežere medvěd a nebo se tam něuchlašču.

Sobota se Zdenku


V patek sme v robotě oslavili začatek praznin, bo Miruna cela nadšena, že se němusy dva měsyce trapiť s učenim, postavila po obědě na stul flašu. Dom sem šel přes Masarykač, bo sem sy tam u jedneho kamoša vyzvedaval dyvidyčko. Celu cestu sem teho litoval, bo podle nazvu to budě určitě capina, bo po čim inym možu roby tužiť, jak po chlopach, no ni? Na Masarykaču to bylo jak v Zoo. Same klece, rachot, a mylijon očumujucych ludi. U Radka sem dal kafe, mrknul do jeho dyvidyteki, kaj ma hlavně dila filmoveho studyja Verbatym, misto jedneho sem zebral pět kolec a valil sem dom. Z něba začlo tež valiť, tuž sem dom dorazyl jak finalista Miss mokre tryko. Akurat že mi nikdo celu cestu nětleskal.

Sem o třy kila lehči a to něcvičim!


Zdenku doprovazala dom syla, ale mě včera akurat v robotě vul šef. Dopoledně bylo tajak z instruktažni přyručki pro šefy "Jak dostat ze svých podřízených největší výkon". Šef si spomněl hned po svojim prvnim danone, že do oběda mu musym přyněsť vykres, co na nim robim už štrnasť dni. Šak neni kaj spichať. No a bo vykres měl k hotovemu tak daleko, jak Džeksn k černochovi, nadřel sem se jak mezek. Ale stihnul sem to, bo v presu podavam nejlepši vykony. Snad teho nězačně šef zneuživať. Turka sem sy dal až po obědě. Aspoň sem splachnul tu pachuť teho pry kuřecyho masa. A potem, že na kuře se něda nic zmrviť. Šak to chutnalo jak mamina slana babovka.