vtipalkov

květen 2005

Tuž to je vedro jak cyp, co pravitě?


V patek na šichtě roby-vědmy předpovidaly, že vikend budě vařycy. Podezřyvam jich, že maju v kancliku ropuchu ve sklence od ogurek a potvora jim tam šplha po žebřu navrh a dolu. Šak svuj k svojemu.

Jak sem šel s robku na kofolu - malem


Šef už je zas v robotě, ale jak by mu vyměnili elektronki. Chodi kolem jak milijus, furt se pta, esli cosyk kdo něpotřebuje, no uplně iny člověk. Od te doby, co byl na tym pohovoru u nejvyšiho v Praze, jak mu hrozylo, že ho vyvala, se k nam chova jak jeden z nas. Tuž nevim, esli by něbylo lepši, jak by ho vykopli, bo on je to taki mantak a bojim se, že jak se zas otrka, budě stejny, jak byval, no uvidime. Na každy pad, na šichtě je to včil celkem pohoda.

Do dupy aji s mopedem


Nechtěl sem reagovať, ale musym.

Cely vikend se tu vedly dřysty prdy o jakimsyk pajtašovi, kereho kdosyk přyrovnaval ku mě. Aji kvuli němu sem zrušil taki ten štverec vlevo navrchu, kaj stě mohli psať svoje dřysty, bo on tam tež začal kidať ten svuj maras. Esli budě slimpať aji do kidu pod članki, budu mět novu zabavu – mazani jeho capin.

Jak o nim už něbuděme mluviť, zaleze tam, kaj patřy a zas budě sranda. Bo s nim to sranda neni – chorym luďam neni slušne se řechtať.

Odpoledni a večerni vikendova kanonada


Cestu dom od Dana (fakt něchapu, co sem u něho robil, bo on je to navic intelektual a hokej něsnaša) sem čital ezemesku od Dušana, že ta akcyja na hradě byla celkem husta. Fajně sy to užil, bo po prvni raně z děla se junyor zesral a začal řvať, mura ho odtahla do bezpeči a tak sy moh Dušan dobyvani hradu užiť sam.

Nabity vikend


V patek večer sem byl utahany jak autobusova vlečka, trochu s chřestu, ale hlavně z teho klarytyna, bo to je uspavadlo jak sviňa. Naštěsti sem byl eště trochu ve střehu, bo jak mi večer volala mama (naštěsti chvilu po tym, co sem viděl počasy), ani sem ju nenechal domluvit a politoval sem se, že musym zytra do roboty. Bylo mi hned jasne, čemu vola, bo přes travu už beztak na zahradě neni vidět šopa. Mama změnila hlas s mazlaveho mydla na solvinu, popřala mi dobru noc a třyskla s kecafonem. Ezemesku sem eště Dušanovi potvrdil sobotni sraz a zalomil to u Mylijonařa. Byli sme totiž domluveni, že dopoledně zajděme do centra skontrolovať, esli na Masarykaču stavjaju velke platno na večerni hokej se Švedami.

Patek třynasteho


Cely patek sem na šichtě byl tajak křeček na ježkovi. Rozvažoval sem, esli isť nebo neisť pokřtit sy první knižku v životě. Tuž tajak v každym, aji ve mně je kusek teho ekzhibicyjonysty. Abystě to zle něpochopili, ja nelitam v kabatě jak Kolombo po parku a něukazuju děvucham to, co mam na scani. Ale jak sem se viděl ve špiglu, pysk natekly jak cycki v šestinedělu, pravil sem sy, že budu robiť něnapadneho statystu.

Kvitka a hokejki


Asy začlo kvesť cosyk radyjoaktyvniho, bo mam pocyt, že umiram. Rypak natekly jak dusyčnaty kobzol z tržišťa, v krku jak po ostramoštu druhi den rano, dycham jak haviř přes respirator, no hnus. Už paru roku se němožu vyrovnať s tym, že mam asy tu rymu z teho sena, bo kdo to kdy slyšel, aby chlapisko jak hora mělo cosyk take. Pamatuju se, jak před rokami to bylo eště take něnapadne, enem sem posmrkaval a teklo mi z rypaku, ale myslel sem sy, že to bylo temu, že sem už v dubnu, jak se trochu oteplilo, vyrazyl ven v kraťasach. Jak sem s tym přestal a teklo to furt, začnul sem se pozorovať. Kupil sem sy Lekařski slovnik, Domacyho lekařa a aji Jak se lečit doma a podle všeckich tych knižek to vypada na jedno: mam senu rymu. Tuž eště že něrobim v jezede. Ale stejnak je to na guvno, bo v Ostravě furt cosyk kvitně. Eště paru roku počkam a potem už sy s tym fakt zajdu k dochtorovi. Akurat mě sere to, jak oni to zyšťuju. Pry šedesat vpichu do hnaty, tuž či sem ikebana? Rači se budu lečiť sam. Šak slivka neni na předpis.

Kerfur a Datel

V utery mi volala mama, esli bych ji nesjel do Kerfuru, bo tam zas maju jakusyk capinu ve slevě, tajak minule. Tuž ja nevim, co ona furt s tymi praškami na prani robi. Minule sem ji bral pět kilo a dyť to ani neni štvrť roka, no ni? Beztak to dava fotrovi do kafe misto sladidla, bo on je ten dyjabetyk. Nechtěl sem se s ňu zas hadať, tuž sem se zoptal na značku a cenu a slibil sem ji, že ji ho ve středu večer doněsu, hned jak ho kupim. V robotě mi to uteklo tajak mliko na pecu, bo šef ma jakesyk problemy a asy ho vyraza, tuž všecy su z teho už štrnasť dni hotovi a moc něrobja. Karel (ten co mi dojebal komputer po Sylvestru) je na mě poslednich paru dni jak milijus, bo sem mu kupil flašu, aby mě naučil pořadně robiť s tym internetem, tuž na jeho komputeru skoro cely den serfiruju. Musym sy na listek napsat keresyk z jeho oblubenych stranek, abych sy je moh v klidu prohlidnuť doma. Tuž je pravda, že sem se celkem zlepšil, ale furt eště něumim pořadně najisť všecko co bych chtěl.

Na tanki do Mošnova. Malem


Jak už sem pravil, musym se vratit k te sobotě, keru mi tak dodrbala segra tym kecafonem. V patek k večeru se stavil fotr. Hned zkraja mi to bylo podezřele, bo už ve dveřach maval fernetem jak regulovčik a pry, že sme spolu dluho enem tak něpokecali. Dvacet minut enem tak dřystal a snažil se do mě let štamprle, ale ja sem se nědal a tak chlampal skoro sam. Jak na chvilu ztichnul, aby nabral dech, vletěl sem mu do řeči a zoptal sem se, co potřebuje. To ho zaskočilo, bo sy myslel, že budě něnapadny. Chvilu eště robil, že přyšel enem tak, ale nakoněc z něho vylezlo, že mě přyšel přemluviť, ať s nim jedu v sobotu na tu velku akcyju do Mošnova. Že tam budu tanki a budě se tam střylať a to on ma rad. Jak byl maly gizd, byl nadšeny z tanku a jak ho potem na vojnu před tymi sto rokami něvzali k tankistum, je to v nim od te doby jak v kanale a jak se semtam přykuřy a něspomina zrovna na roki na šachtě, vytahně dobu svoji vojny a litostivě duma, kaj to moh na tym železnym ořu dotahnuť. Šak jak sem chodil eště do školy, musel sem se misto večernička čučet na tych štyrech polskich pajtašu s tym čoklem.

Vikend s gizdami a bělaskami

Celkem pěkny sobotni den, kery popišu indy, mi skazyl podvečerni telefon od segry. Enem sem pravil halo a už spustila. Vyčetla mi všecko možne od teho, že sem se narodil až po to, že sem nic nědal malemu gizdovi k narozkam. A do řyti, ja sem na ně zapoměl jak na smrť! Sem taka cytliva povaha, tuž sem se zastyděl. Segra naraz smečovala otazku, esli mam vubec ty jeji děcka rad. Tuž jasne, že mam, no ni? Tuž esli mam, tak vemu v nedělu maleho na Banik. Zbystřyl sem a zoptal se, čemu s nim nějdě švager. Pry ma zas jakisyk šolich. Tuž to istě, v nedělu, to zas asy kajsyk nasava a nebo s tu jeho chitru partyju vymyšlaju, jak vydělať chechtaki bez roboty. Skusyl sem ji eště chvilu oponovať, že určitě už budě vyprodane a tak podobně, ale segra tasyla trumf. Listki už ma a dokoňca aji na trybunu! Tuž budu jak Mamula. Začla se rozplyvať o kolegovi z roboty, co bydli kajsyk na Zarubku a listki ji za cosyk zaistil. Tuž to neni poprve, co o nim tak mluvi, asy sy na něho budu museť posvitiť, bo švager je syce cyp jak lampa, ale sem ze stare školy a nevěru nětrpim. Nakoněc sem ji kivnul. Budě to taka fajna panska izda.